Některé věci dokážou ublížit, i když se tváří úplně nevinně a psychicky stabilního člověka by se nijak nedotkly. Ne všichni máme ale to štěstí, že jsme úplně vpohodě. Je mezi námi spoustu lidí, kteří si něčím složitým procházejí a nějaká věta nebo nějaké chování je může zranit. Na první pohled nejde poznat co se komu honí hlavou a proto je lepší, když nezabíháme do témat které jsou triggering s někým koho dobře neznáme. Takže komentovat vzhled nebo váhu cizích lidí není úplně nejlepší nápad.
Já bych se tady dneska chtěla věnovat věcem, které dokážou ublížit mně a vysvětlit jak na to třeba upozorňuji, abych se nedostala do nějaké nepříjemné situace.
*Pokud s tímto máte zkušenosti a chtěli byste se podělit s ostatními, komentáře jsou otevřené. Myslím, že o tomhle by se mělo mluvit a měli bychom se vzájemně respektovat, když někomu není něco příjemné.*
Jednou z nepříjemných věcí je pro mě FOCENÍ. Z duše nesnáším focení a následné dívání se jak jsme všichni na té fotce krásní... protože nejsme. Vždycky je mi z pohledu na sebe strašně špatně, mám zase chuť přestat jíst, protože se cítím jako ten nejtlustší člověk na světě. Takže se mi zase začnou otevírat staré ED myšlenky a začne znova můj kolotoč. Je směšné jak malá věc stačí k zhroucení, ale bohužel je tomu tak.
Abych se téhle nepříjemné situaci vyhnula, vždycky se snažím být za foťákem a dělat toho dobrovolníka, který "bohužel" nebude na fotce. (Navíc focení mě opravdu baví, takže je to ta nejlepší možná varianta) Ne vždy to ale vyjde a občas jsem nucená být na nějaké fotce :/ Proto jsem začala otevřeně říkat, že se nerada fotím a že na té fotografii být nechci. Bohužel ani toto není pro některé jedince dostatečně srozumitelné. Za poslední dobu jsem se vyloženě musela fotit několikrát a upřímně bylo to pro mě peklo. Proto prosím... pokud se třeba váš kamarád nefotí rád, nenuťte ho do toho...nemá to smysl. Až bude ten daný jedinec připravený a vpohodě, tak se s vámi určitě rád vyfotí, ale zbytečným nátlakem mu to ještě víc zhnusíte. Fotky nejsou všechno.. ztratíte je, někdo je smaže... ale vzpomínky vám nikdo nevezme :)
Další věcí, která je nepříjemná nejen mně, ale spoustě lidem jsou NARÁŽKY NA VÁHU (a postavu). A nemusí se jednat vyloženě o body shaming, stačí úplně nevinně myšlená věta nebo nechtěná rada.
Věty typu "Ty jsi se nějak spravila." "To je pořádný kus ženský."
Nikdy jsem nevěděla jestli to mělo být myšleno dobře a já to jen nechápu, nebo jak na to vlastně reagovat? Protože ať už je to myšlené jak chce, vyplývá z toho, že jste očividně větší a že je to na vás dost znát. A samozřejmě standardy dnešní společnosti jsou být ideálně co nejmenší, takže s vámi je tedy něco špatně? Opravdu nevím jak tyhle hlášky mám brát. Jediný co vím je, že mi z nich bylo vždycky tak divně smutno a cítila jsem se jakoby se mnou bylo něco špatně.
Podobné jsou věty, které už vyloženě a otevřeně naráží na to, že jste ztloustli. To je taky perfektní věc ke konverzaci (:
"Jé ty jsi nějak přibrala" "Budete mít miminko?" "Tady nám někdo dobře papá, je to vidět" .... A co po mně chcete, abych vám odpověděla? "děkuju" ? Jak už jsem zmínila, standardy naší společnosti jsou být hubený a fit, takže nějaký špíček není symbolem krásy. (Nebavím se o tom co je hezké nebo co se komu líbí, ale o tom, co většina lidí považuje za standartní krásu.) Proto tyhle věty jsou opět negativní. Někteří je třeba říkají v dobrém přesvědčení, že toho druhého motivují se dát zpátky do formy... ale nemá to tak skvělý účinek, jak si myslíte. Buďto to dotyčného bude mrzet, nebo ho tím naštvete... Motivace většinou nepřichází. Takže si tyhle řeči můžete nechat pro sebe a aspoň tím nikomu neublížíte. :)
* Pokud chcete někoho motivovat, aby se sebou něco začal dělat, zkuste to radši takhle :
"Hele v pondělí jsem si chtěl jít zacvičit, ale samotnýho mě to moc nebaví, nechceš se přidat?"
Motivujete ho něco pro sebe udělat, dokonce ho tam i dotáhnete a přitom jste nikomu neublížili :)*
Podobné je to i co se týče komentářů o zhubnutí... prostě jakékoli komentáře na váhu jsou tenký led. Ne každý kdo zhubl chce slyšet jak je super, že je teď hubený a přijímat gratulace. Nevíte jak a proč ten člověk zhubl a ne vždy je to příjemné téma. Takže pokud někdo sám o sobě nezačne komentovat svoji váhu, nebo svoje tělo, nechte ho být a vůbec se k tomu nevyjadřujte. Upřímně tělo někoho jiného není vaše věc :)
Tohle jsou věci, které (mi) mohou ublížit...Samozřejmě záleží i na rozpoložení, někdy je snáším lépe, jindy vůbec.
My lidé jsme opravdu křehcí a snadno si dokážeme ublížit... Proto bychom na sebe měli být milý a místo nějakých nadávek a nepěkností bychom si měli pomáhat. Buďme proto k sobě prosím co nejohleduplnější a snažme se společně růst a ne se shazovat :)
Děkuji za každé přečtení a za každý komentář.
Mějte krásný den
K.
0 Comments